Rozumím svým emocím?
Foto: Unsplash
Co si odnést
- Mezi základní emoce patří radost, smutek, strach, hněv, překvapení a odpor. Tyto emoce jsou evolučně zakotvené a univerzálně prožívané napříč kulturami.
- Emoce hrají klíčovou roli v naší identitě a pomáhají nám chápat naše potřeby a hodnoty. Správné zpracování emocí podporuje osobní růst a vede ke kvalitnějšímu životu a jeho prožívání.
- Psycholog či terapeut vám mohou pomoci rozvíjet dovednost porozumění vlastním emocím a podpořit tak vaše autentické prožívání.
Jako lidé jsme komplexní bytosti s širokou škálou emocí provázejících nás každým dnem. Za základní emoce jsou považovány ty, které jsou přítomny (a stejným způsobem projevovány) u všech lidí napříč kulturami a jsou evolučně zakotvené v našem mozku. Psycholog Paul Ekman je definoval jako radost, smutek, strach, hněv, překvapení a odpor[2].
Základní emoce: Co se v nás děje?
Radost je pozitivní emocí, která nás motivuje a posiluje naše vztahy. Může být vyvolána úspěchem, blízkostí s druhými nebo i každodenními drobnými potěšeními [1].
Smutek je reakce na ztrátu nebo zklamání. I když je smutek často nepříjemný, i on má svou roli v našem emocionálním světě – pomáhá nám zpracovat ztráty a přizpůsobit se změnám [3].
Strach je obranný mechanismus, který nás chrání před nebezpečím. Je to silná emoce, která nás může zavčasu varovat před hrozícími riziky. Od úzkosti se liší vazbou na konkrétní podnět – víme, čeho se bojíme [1].
Hněv je silná emoce, která často vzniká jako reakce na nespravedlnost nebo frustraci. Správně zpracovaný hněv nám může být vodítkem k tomu, kde je potřeba v našem životě udělat potřebné změny, aby se nám dobře žilo. Naopak potlačený hněv může mít negativní vliv na naše zdraví a vztahy[^3]. Hněv chrání naše zdravé hranice [4].
Překvapení je krátkodobá emoce, která nás vyvádí z rovnováhy. Může být pozitivní (příjemné překvapení) nebo negativní (nečekané špatné zprávy), ale vždy nás vede k přizpůsobení se nové situaci [1].
Odpor je reakcí na něco, co vnímáme jako odpudivé (například na základě dřívější zkušenosti, kterou si nutně nemusíme pamatovat). Tato emoce nás chrání před konzumací nebezpečných látek, ale i před přílišnou blízkostí věcí, vztahů, lidí a situací, které pro nás mohou být škodlivé [1]. Když se dopátráme kořenů našeho odporu, můžeme ale také zjistit, že příčina tohoto pocitu pro nás v současnosti již není platná a „poselství” s ní spjaté je tím pádem zavádějící (např. je nám pocitově odporný špičkový lékař jen proto, že nám podvědomě vzhledem připomíná učitele, který nás v dětství ponižoval) [4].
Když původ našich emocí rozklíčujeme, můžeme přesněji seřídit svůj „emoční kompas” a snadněji se sami v sobě orientovat [4].
Proč je porozumění vlastním emocím důležité?
Emoce hrají klíčovou roli ve formování naší identity. Skrze ně se učíme, co je pro nás důležité, co nás motivuje a jaké hodnoty chceme v životě prosazovat [1]. Potlačování těchto signálů znamená odmítání části sebe sama. Proto je důležité nejen emoce přijímat, ale také je konstruktivně zpracovávat a využívat je jako nástroj pro osobní růst [1].
Porozumění svým emocím a poselství, které nám nesou, je dovednost, kterou můžeme rozvíjet po celý život. Není to úkol snadný a pomocnou ruku nám při něm může podat mimo jiné psycholog či terapeut. Ne nutně proto, že bychom to nedokázali sami, ale třeba proto, že pomoc druhého může celý proces učení o sobě samém urychlit [4].
Povědomí o šesti základních lidských emocích, aktivní hledání jejich konstruktivního vyjádření a bezpečných ventilů, a především pochopení, proč je důležité emoce nepotlačovat, nám pomáhají žít plnější a autentičtější život [2]. Emoce jsou našimi průvodci, nikoli nepřáteli. Pokud se jim otevřeme se zvídavým nasloucháním namísto odmítání, mohou nás posunout blíže k sobě samým a ke kvalitnějšímu životu [1].
Zdroje
[1] Pelechová, L. Emoce a pocity, 2023. Lenka Pelechová. – https://www.lenkapelechova.cz/blog/emoce-a-pocity/(accessed Aug 01, 2024).
[2] Ekman, P. (1999). Basic Emotions. In T. Dalgleish & M. Power (Eds.), Handbook of Cognition and Emotion (pp. 45-60). John Wiley & Sons Ltd.
[3] Plutchik, R. (2001). The Nature of Emotions: Human Emotions Have Deep Evolutionary Roots, a Fact That May Explain Their Complexity and Provide Tools for Clinical Practice. American Scientist, 89(4), 344-350.
[4] Frijda, N. H. (1986). The Emotions. Cambridge University Press.
