Může fyzioterapie pomoci s endometriózou?
Publikováno / aktualizováno: 25. 3. 2026
Poskytuje bezpečný prostor ženám, které řeší potíže v intimní oblasti (bolest při styku, bolesti pánve, jizvy, menstruační bolesti) a nebo hledají podporu při snaze otěhotnět.
Editor/ka
Foto: Unsplash
Fyzioterapie endometriózu nevyléčí, ale umí zmírnit potíže s ní spojené – zlepšuje funkci pánevní oblasti a učí pacientky, jak mohou domácím cvičením podpořit početí a ulevit si od bolesti. Za bolestmi a dalšími nepříjemnostmi totiž nemusí stát přímo samotná ložiska, ale také sekundární tělesné změny, které se k onemocnění postupně přidruží, jako jsou zvýšené napětí měkkých tkání v pánvi, zvýšená citlivost na bolest, omezená pohyblivost tkání v oblasti břicha a pánve, jizvy a srůsty po operacích. To vše může zhoršovat bolestivost menstruace, styku, močení nebo vyprazdňování a přispívat k chronické pánevní bolesti. Fyzioterapie je také vhodná jako doplněk ke gynekologické léčbě před operací i po ní a během léčby v IVF centru.
Co vás v rámci fyzioterapie čeká?
Fyzioterapie má své důležité místo jak před operacemi, tak po nich (např. terapie jizev). Cílenou prací s pánevním dnem pak podporuje početí a ulevuje ženám s endometriózou od chronické bolesti. (Can et al., 2025). Konkrétní spolupráce s fyzioterapeutem/kou může probíhat např. takto:
- Vstupní vyšetření: Na první fyzioterapii proberete Vaši zdravotní anamnézu i to, co Vás aktuálně trápí nejvíc. Fyzioterapeutka Vás vyšetří pohmatem i jednoduchými pohybovými testy.
- Plán a terapie: Na základě vyšetření navrhne terapeut plán terapie vám na míru. Společně se domluvíte na dalším postupu, případně vyjasnítě očekávání od spolupráce. Pokud to čas umožní, je součástí první návštěvy i krátká terapie. Můžete se na cokoliv zeptat a pochopitelně i některé techniky odmítnout.
- Domácí program a kontrola pokroku: Na základě vyšetření a domluvy vám bude doporučeno domácí cvičení, které můžete provádět do příští návštěvy.
Jaké techniky gynekologická fyzioterapie používá?
U žen s endometriózou často nacházejí uplatnění níže vypsané techniky. Jejich konkrétní kombinaci terapeut volí dle potřeb konkrétní pacientky.
-
- manuální ošetření (myofasciální techniky, uvolnění pánevního dna, mobilizace žeber, kostrče, páteře i jiných kloubů dle Mojžíšové či jiných manuálně-mobilizačních konceptů);
- viscerální techniky zaměřené na uvolnění orgánů a okolních vazivových struktur (metodou J. P. Barrala; Daraï, 2015);
- PFMT (trénink svalů pánevního dna);
- nácvik relaxace nejen pánevního dna, ale i celého nervového systému;
- domácí cvičení pro zapojení pánevního dna do celého těla (nejen podle cvičení dle Ludmily Mojžíšové, dále např. komplexní DNS prof. Koláře, ACT, Čápové a dalších);
- podpora vztahu a důvěry k vlastnímu tělu.
Jaké potíže řeší ženy s endometriózou pomocí fyzioterapie nejčastěji?
- Chronickou pánevní bolest a dyspareunii (bolestivý pohlavní styk)
- Myofasciální složku bolesti
- Citlivost nervového systému na bolest a podporu relaxačního schématu
- Adheze/jizvy a omezení pohyblivosti
- Hypertonus (zvýšené svalové napětí) pánevního dna
Chronická bolest
Mnoho žen s endometriózou trápí chronická pánevní bolest. Je to vyčerpávající a frustrující – zvlášť když bolest přetrvává i po léčbě endometriálních ložisek. Důvodem je, že bolest nemusí vždy vycházet jen z ložisek samotných. Často se na ní podílejí i změny ve svalech a pojivových tkáních, které vznikají sekundárně – jako reakce těla právě na dlouhodobé bolesti.
Jedním z častých faktorů jsou tzv. myofasciální obtíže, projevující se jako citlivá místa ve svalech, která na dotek bolí a umí bolest šířit i do vzdálenějších míst v těle – u žen s endometriózou např. do třísel, podbřišku nebo do oblasti hráze. Jejich dlouhodobá bolestivost a dlouhodobý zánět z endometriálních ložisek navíc mohou vést k tomu, že se tělo stane na bolest citlivější, takže i menší svalové přetížení nebo napětí vyvolá výrazný pocit diskomfortu. Právě proto mohou být myofasciální body u endometriózy dalším samostatným zdrojem pánevní bolesti. Tyto svalové změny mohou ovlivňovat také držení těla, zad a trupu, což může přispívat k bolestem zad nebo dalším potížím pohybového aparátu a sekundárně tak zatěžovat i samotné pánevní dno (Lara-Ramos, 2021).
V takových případech může pomoci manuální práce s měkkými tkáněmi – cílené uvolnění přetížených svalů a fascií a ošetření citlivých míst. Manuální terapii klientky dobře snášejí i proto, že většinou vede k lepší psychické pohodě (Aredo, 2017).
Adheze a jizvy
Pánevní srůsty (někdy i drobné) se často uvádějí jako jedna z příčin tzv. mechanické nebo funkční neplodnosti. Mohou vzniknout během procesu hojení po operaci, po zánětu, po prasknutí cysty nebo přímo v souvislosti s endometriózou. Někdy samy ustoupí, jindy ale přetrvávají a „přichytí“ se k okolním tkáním. Tím mohou omezovat přirozenou pohyblivost tkání v břiše a pánvi, měnit tahy a napětí v této oblasti a u některých žen přispívat i k bolestem nebo funkčním potížím pohybového aparátu (Wurm et al., 2004). Srůsty u vejcovodů mohou zhoršit jejich pohyblivost nebo funkci jejich „konce“ (fimbrie), který zachycuje vajíčko po ovulaci. V některých případech mohou srůsty vejcovod postupně poškodit natolik, že se rozšíří a naplní tekutinou (hydrosalpinx), což může negativně ovlivňovat přirozené početí i léčbu neplodnosti (Haydardedeoglu & Zeyneloglu, 2015).
Fyzioterapie v takové situaci pracuje s vrstvami břišní stěny a jizvami. Techniky měkkých tkání mohou zlepšit posunlivost a poddajnost tam, kde je tělo stažené, a tím zmírnit některé dlouhodobé potíže, které se se srůsty pojí (Wasserman et al., 2015). Ukázalo se, že u žen, které se delší dobu snažily otěhotnět a u nichž se předpokládaly abdomino-pánevní srůsty, měla manuální terapie oblasti pánve a měkkých tkání včetně břicha, úspěchy (Wurm et al., 2004).
Pozitivním závěrem tedy je že manuální terapie umí srůstům nejen předcházet, ale i efektivně pracovat s těmi, které již v těle existují.
Hypertonus pánevního dna
Kvůli dlouhodobé bolesti, zánětu a často i menší fyzické aktivitě může u žen s endometriózou vzniknout nerovnováha v napětí pánevního dna. V kombinaci s opakovanými operacemi a srůsty se pak řada žen setkává s tím, že je jejich pánevní dno napjaté (hypertonní). To se může projevovat jako vaginismus (sevření svalů, které brání penetraci), bolest při styku, pocit „stažené pánve“, chronická bolest kostrče nebo funkční zácpa. Když jsou svaly pánevního dna v křeči, mohou být nepříjemné i běžné gynekologické kontroly a u některých žen to ztěžuje vyšetření a zákroky v IVF centru (Berghmans, 2018). U napjatého pánevního dna bývá odborníky doporučováno také manuální ošetření (přes konečník či vagínu), které pomáhá snížit bolestivost a obnovit optimální míru svalového tonu. Díky tomu jsou další potřebná gynekologická vyšetření i běžné fungování komfortnější a zároveň umožňuje správné zapojení do pánevního dna v pohybu (Berghmans, 2018; Torosis et al., 2024).
Právě proto je u potíží spojených s vysokým tonem pánevního dna fyzioterapie pánevního dna metodou první volby (Torosis et al., 2024).
Wurn, B. F., Wurn, L. J., King, C. R., Heuer, M. A., Roscow, A. S., Scharf, E. S., & Shuster, J. J. (2004). Treating female infertility and improving IVF pregnancy rates with a manual physical therapy technique. MedGenMed : Medscape general medicine, 6(2), 51.
Aredo, J. V., Heyrana, K. J., Karp, B. I., Shah, J. P., & Stratton, P. (2017). Relating Chronic Pelvic Pain and Endometriosis to Signs of Sensitization and Myofascial Pain and Dysfunction. Seminars in reproductive medicine, 35(1), 88–97. https://doi.org/10.1055/s-0036-1597123
Berghmans B. (2018). Physiotherapy for pelvic pain and female sexual dysfunction: an untapped resource. International urogynecology journal, 29(5), 631–638. https://doi.org/10.1007/s00192-017-3536-8
Rodríguez-Ruiz, Á., Sierra-Artal, B., Lozano-Lozano, M., & Artacho-Cordón, F. (2025). Impact of Physical Rehabilitation on Endometriosis and Adenomyosis-Related Symptoms: A Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of clinical medicine, 14(23), 8284. https://doi.org/10.3390/jcm14238284
Can, G., das Virgens, I. P. A., Fehér, B., Orbán, E. P., Fehérvári, P., Bánhidy, F., Hegyi, P., Mayer, Á. A., & Ács, N. (2026). Physiotherapy for endometriosis-associated pelvic pain: a systematic review and meta-analysis. Pain medicine (Malden, Mass.), 27(1), 95–103. https://doi.org/10.1093/pm/pnaf083
Lara-Ramos, A., Álvarez-Salvago, F., Fernández-Lao, C., Galiano-Castillo, N., Ocón-Hernández, O., Mazheika, M., Salinas-Asensio, M. M., Mundo-López, A., Arroyo-Morales, M., Cantarero-Villanueva, I., & Artacho-Cordón, F. (2021). Widespread Pain Hypersensitivity and Lumbopelvic Impairments in Women Diagnosed with Endometriosis. Pain medicine (Malden, Mass.), 22(9), 1970–1981. https://doi.org/10.1093/pm/pnaa463
Wasserman, J. B., Copeland, M., Upp, M., & Abraham, K. (2019). Effect of soft tissue mobilization techniques on adhesion-related pain and function in the abdomen: A systematic review. Journal of bodywork and movement therapies, 23(2), 262–269. https://doi.org/10.1016/j.jbmt.2018.06.004
Sachs, M. K., Dedes, I., El-Hadad, S., Haufe, A., Rueff, D., Kohl Schwartz, A. S., Haeberlin, F., von Orelli, S., Eberhard, M., & Leeners, B. (2023). Physical Activity in Women with Endometriosis: Less or More Compared with a Healthy Control?. International journal of environmental research and public health, 20(17), 6659. https://doi.org/10.3390/ijerph20176659
Alboni, C., Melegari, S., Camacho Mattos, L., & Farulla, A. (2024). Effects of osteopathic manipulative therapy on recurrent pelvic pain and dyspareunia in women after surgery for endometriosis: a retrospective study. Minerva obstetrics and gynecology, 76(3), 264–271. https://doi.org/10.23736/S2724-606X.23.05351-4
Torosis, M., Carey, E., Christensen, K., Kaufman, M. R., Kenton, K., Kotarinos, R., Lai, H. H., Lee, U., Lowder, J. L., Meister, M., Spitznagle, T., Wright, K., & Ackerman, A. L. (2024). A Treatment Algorithm for High-Tone Pelvic Floor Dysfunction. Obstetrics and gynecology, 143(4), 595–602. https://doi.org/10.1097/AOG.0000000000005536
Gabrielsen, R., Tellum, T., Bø, K., Engh, M. E., Frawley, H., Nedregård Tveito, S., & Tennfjord, M. K. (2025). Supervised exercise and pelvic floor muscle training eases current pelvic and genital pain but not worst pelvic and genital pain in women with endometriosis: a randomised trial. Journal of physiotherapy, 71(4), 246–253. https://doi.org/10.1016/j.jphys.2025.09.012
Wójcik, M., Szczepaniak, R., & Placek, K. (2022). Physiotherapy Management in Endometriosis. International journal of environmental research and public health, 19(23), 16148. https://doi.org/10.3390/ijerph192316148
Haydardedeoglu, B., & Zeyneloglu, H. B. (2015). The impact of endometriosis on fertility. Women’s health (London, England), 11(5), 619–623. https://doi.org/10.2217/whe.15.48
Daraï, C., Deboute, O., Zacharopoulou, C., Laas, E., Canlorbe, G., Belghiti, J., Zilberman, S., Ballester, M., & Daraï, E. (2015). Impact of osteopathic manipulative therapy on quality of life of patients with deep infiltrating endometriosis with colorectal involvement: results of a pilot study. European journal of obstetrics, gynecology, and reproductive biology, 188, 70–73. https://doi.org/10.1016/j.ejogrb.2015.03.001
Poskytuje bezpečný prostor ženám, které řeší potíže v intimní oblasti (bolest při styku, bolesti pánve, jizvy, menstruační bolesti) a nebo hledají podporu při snaze otěhotnět.
