Psychologická podpora

Co je paliativní porod

Psychologická podpora

Publikováno / aktualizováno: 8. 8. 2025

Autor/ka
Mgr. Lenka Pelechová
Psycholožka (IVF a ztráty dítěte), zdravotní sestra

Ve své práci je orientovaná především na krizovou intervenci, individuální, párové, rodinné psychosociální poradenství, mediaci a koučink. Na webu Ivy Guide je tvůrce obsahu.

Editor/ka

Mgr. BcA. Tereza Jančíková
Psycholožka

Foto: Unsplash

Co si odnést

  • Paliativní porod je citlivý přístup k těhotenství s nepříznivou diagnózou plodu, který umožňuje rodičům prožít čas s dítětem důstojně, s důrazem na blízkost a emoční naplnění, nikoli na prodlužování života za každou cenu.
  • Rozhodování o paliativní péči je hluboce osobní proces, který vyžaduje čas, podporu a respekt – rodiče mají právo volby a zaslouží si mezioborovou oporu a dostatek informací.
  • Mezioborový tým (lékaři, psychologové, sociální pracovníci, duchovní aj.) pomáhá rodinám sestavit individuální plán péče a vytvořit prostor pro vědomé loučení a prožívání i zpracování ztráty.

Paliativní porod je komplexní a multioborově vedený přístup k těhotenství, které  je poznamenáno nepříznivou či smrtelnou diagnózou plodu. Komplexní péče začíná už v momentě sdělení diagnózy nastávajícím rodičům a kontinuálně pokračuje nejen do narození dítěte, ale i po něm, v období truchlení. Hlavním cílem tohoto druhu péče  je vytvořit podmínky k tomu, aby bylo  dítě navzdory své omezené životní prognóze přijato, milováno a doprovázeno s maximálním důrazem na komfort, blízkost a důstojnost celé rodiny.

Tato forma péče neklade důraz na prodlužování života za každou cenu, ale na kvalitu času, který je dítěti dán. V centru pozornosti stojí nejen fyzické potřeby novorozence, ale i psychické a emoční potřeby rodičů, jejich možnost navázat s dítětem vztah, rozloučit se a vytvořit vzpomínku. Paliativní porod uznává rodiče jako aktivní činitele péče, nikoli jako pasivní svědky nepříznivého osudu.

Podle definice American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG) je perinatální paliativní péče „…vytvářením podpůrného prostředí, které ctí život dítěte i přes omezenou délku jeho přežití, podporuje rodinu v rozhodování a nabízí mezioborovou péči zaměřenou na komfort, důstojnost a emoční integritu.“

V praxi to znamená zajištění všech potřebných medicínských, psychologických, spirituálních i praktických podmínek tak, aby rodina mohla těhotenství a příchod dítěte prožít naplno i přes vědomí, že společný čas bude krátký. Tato cesta není pro každého, ale měla by být známa a dostupná všem, kteří by po ní potenciálně mohli chtít  jít.

Kdy se paliativní porod zvažuje a jak vypadá klinická praxe

Paliativní porod představuje možnost péče v situacích, kdy prenatální diagnostika potvrdí závažné vývojové vady plodu, které nejsou slučitelné se životem nebo významně omezují jeho délku a kvalitu. Nejčastěji se jedná o diagnózy jako je anencefalie (absence části hlavy), závažné genetické poruchy (trizomie 13 a 18), nebo komplexní srdeční malformace a vzácné metabolické choroby, pro které není dostupná kurativní léčba, tj. mající za cíl vyléčení.

Rozhodnutí o tom, jak dál postupovat, je vždy hluboce osobní a mělo by být činěno na základě otevřeného, informovaného a respektujícího dialogu mezi zdravotnickým týmem a rodinou. Světová zdravotnická organizace (WHO) zdůrazňuje důležitost uznání kulturní a hodnotové rozmanitosti v rozhodovacím procesu a vyzývá k respektu vůči rodinným preferencím, i když se mohou lišit od standardního medicínského postupu.

V České republice mají rodiče po sdělení závažné diagnózy právo zvolit si mezi ukončením těhotenství ze zdravotních důvodů a pokračováním v těhotenství s cílem doprovodit dítě v paliativním režimu. Klíčová je v této chvíli dostupnost dostatku informací, multioborové podpory a citlivého provázení. Rozhodnutí často není možné učinit okamžitě. Rodiče potřebují čas na přijetí reality, zvážení variant a stabilizaci po  psychickém otřesu.

Ideální praxí je nabídnout rodičům strukturovanou konzultaci, při níž je  jejich situací provádí nejen ošetřující lékař, ale i krizový intervent, psycholog, sociální pracovník nebo specialista na perinatální paliativní péči (paliatr). Tato konzultace může přinést odpovědi na praktické otázky i psychickou úlevu a pomoci rodině formulovat, co pro ně v dané situaci znamená důstojná péče o dítě.

V případě, že se rodiče rozhodnou v těhotenství pokračovat, bývá sestavován individuální plán paliativní péče. Tento dokument, často označovaný jako paliativní porodní plán, zaznamenává důležitá rozhodnutí o průběhu porodu, formě kontaktu s dítětem, rozsahu poskytované péče (např. bez aktivní resuscitace nebo bez napojení na přístroje), a také přání rodičů ohledně způsobu rozloučení, rituálů a případného duchovního doprovodu. Plán slouží jako opora nejen pro rodinu, ale také pro celý zdravotnický tým, který se na základě něj může orientovat v hodnotách, potřebách a přáních rodičů.

Samotný porod může proběhnout spontánně nebo plánovaným císařským řezem, vždy v návaznosti na zdravotní stav matky a aktuální situaci. Po narození je novorozenci zajištěna paliativní péče zaměřená na komfort, úlevu od bolesti, teplo, blízkost a kontinuitu kontaktu s rodiči. Rodiče jsou vedeni k vědomému, aktivnímu prožívání každého okamžiku. K tomu, aby své dítě mohli držet v náručí, pojmenovat, pořídit si fotografie či jiným způsobem vytvořit trvalou vzpomínku. Součástí péče o rodiče je i nabídka psychologické nebo spirituální podpory, která pomáhá zvládnout emočně náročné období před porodem, při něm i po něm.

Ačkoli je paliativní péče dostupná především ve vybraných perinatologických centrech, její základní principy je možné uplatnit i v menších porodnicích, pokud tým projevuje ochotu spolupracovat. Klíčové není vždy technické zázemí, ale postoj, komunikace a míra podpory, kterou odborníci rodičům poskytují.

Závěrem

Paliativní porod představuje nejen odborně zakotvený přístup, ale i hluboce lidskou a důstojnou odpověď na situaci, kdy očekávaný život dítěte bude velmi omezený. Zatímco medicína definuje limity přežití a možnosti intervence, perinatální paliativní péče vytváří prostor pro přijetí reality, vědomé naplnění vztahu a aktivní, láskyplné rodičovství, byť jen na několik okamžiků. Rodiny, které touto cestou prošly, opakovaně potvrzují, že možnost být se svým dítětem, dát mu jméno, obejmout ho, vytvořit si vzpomínku a rozloučit se, jim pomohla lépe unést bolest a později se bezpečněji vyrovnat se ztrátou.

Výzvou pro všechny lékaře, sestry, psychoterapeuty, duchovní, sociální pracovníky a koordinátory péče, je vytvářet prostor, kde se i ve stínu ztráty může odehrát vztah, dotek, láska a důstojné rozloučení. Takový prostor není měřitelný délkou života, ale hloubkou lidskosti, kterou do něj vložíme.

Zdroje

KUEBELBECK, Amy a Deborah L. DAVIS. Darovaný čas: čekáme dítě, jehož život bude jen krátký. V Praze: Cesta domů, 2020. ISBN 978-80-88126-75-1.

MILFAIT René, STEINLAUF Barbora, Etika a právo v péči o rodiny po ztrátě dítěte: perinatální ztráta a perinatální paliativní péče. Grada Publishing: Praha: 2024. ISBN: 978-80-271-5268-1.

RATISLAVOVÁ, Kateřina. Perinatální paliativní péče: péče o ženu a její rodinu, rituály rozloučení, proces truchlení a vyrovnávání se se ztrátou. Praha: Grada, 2016. Psyché. ISBN 978-80-271-0121-4.

ŠPAŇHELOVÁ, Ilona. Prázdná kolébka: jak překonat ztrátu dítěte před porodem nebo těsně po něm. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0942-3.

ŠPATENKOVÁ, N. Poradenství pro pozůstalé. Grada Publishing: Praha: 2008. ISBN 978-80-247-17401.

TAKÁCS Lea, SOBOTKOVÁ Daniela, ŠULOVÁ Lenka a kolektiv. Psychologie v perinatální péči – Praktické otázky a náročné situace. Grada Publishing: Praha: 2015. ISBN 978-80-247-5127-6.

*Caring for Dying Infants: A Systematic Review of Healthcare Providers’ Perspectives of Neonatal Palliative Care.*SageJournals. Online. 2020. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1049909120965949. [cit. 2024-07-01].

Continuing Your Pregnancy When Your Baby’s Life Is Expected to Be Brief. Perinatal Hospice & Palliative Care. Online. 2021. Dostupné z:https://www.perinatalhospice.org/list-of-programs. **[cit. 2024-07-01].

End of life care for infants, children and young people with life-limiting conditions: planning and management. Nice. Online. 2016*.* Dostupné z: https://www.nice.org.uk/guidance/ng61.  [cit. 2024-07-01].

Autor/ka
Mgr. Lenka Pelechová
Psycholožka (IVF a ztráty dítěte), zdravotní sestra

Ve své práci je orientovaná především na krizovou intervenci, individuální, párové, rodinné psychosociální poradenství, mediaci a koučink. Na webu Ivy Guide je tvůrce obsahu.

Tento článek má informovat a poskytnout náhled, ale ne léčit, diagnostikovat nebo nahradit radu lékaře. V případě jakýchkoli otázek týkajících se zdravotního stavu vždy vyhledejte lékařskou pomoc.