Psychologická podpora

Co znamená perinatální ztráta v současnosti v ČR?

Psychologická podpora

Publikováno / aktualizováno: 5. 5. 2025

Ověřil/a
MUDr. Štěpán Budka
Lékař reprodukční medicíny
Autor/ka
Mgr. Lenka Pelechová
Psycholožka (IVF a ztráty dítěte), zdravotní sestra

Ve své práci je orientovaná především na krizovou intervenci, individuální, párové, rodinné psychosociální poradenství, mediaci a koučink. Na webu Ivy Guide je tvůrce obsahu.

Editor/ka

Mgr. BcA. Tereza Jančíková
Psycholožka

Foto: Unsplash

Co si odnést

  • Perinatální ztráta označuje úmrtí dítěte v závěrečné fázi těhotenství, při porodu nebo krátce po něm, tedy v období, kdy je dítě již považováno za životaschopné – obvykle od 24. týdne těhotenství.
  • Rozlišení mezi potratem a porodem má právní a medicínský význam – hranice se stanovuje zejména podle týdne těhotenství a porodní hmotnosti (500 g).
  • Zákonná změna z roku 2017 umožňuje rodičům důstojné rozloučení i s dětmi, které dříve nebyly považovány za „narozené“, a garantuje právo na pohřeb i u ztrát před 22. týdnem těhotenství nebo s nízkou porodní hmotností.

Perinatální ztráta označuje úmrtí dítěte v období, které zahrnuje konec těhotenství, samotný porod a několik dní po porodu. Jde tedy o ztrátu, která nastává ve velmi citlivém a očekávaném období, kdy už pár zpravidla dítě vnímá jako člena rodiny a součást společné budoucnosti.

Z lékařského hlediska mluvíme o perinatálním období jako o čase, který začíná ve fázi tzv. viability plodu – tedy od okamžiku, kdy je dítě považováno za schopné přežít mimo dělohu za podpory současné medicínské péče. V České republice je tato hranice stanovena na dokončený 24. týden těhotenství. Mezinárodně – dle Světové zdravotnické organizace (WHO) – se uvažuje o období zahájené 22. týdnem těhotenství.

Pokud se dítě narodí po 24. týdnu těhotenství, váží více než 500 gramů a nejeví žádné známky života (jako dech, srdeční činnost, pohyb nebo pulzace pupečníku), hovoří se o mrtvě narozeném dítěti. Pokud se dítě narodí živé, ale zemře během prvních sedmi dnů života, jedná se o tzv. časné novorozenecké úmrtí.

Rozlišení mezi potratem a porodem

Pro lepší porozumění tomuto těžkému tématu je důležité rozlišovat mezi potratem a porodem.

Za potrat se v České republice považuje ztráta těhotenství před dokončením 21. týdne. Může jít o potrat samovolný(například následkem zdravotních komplikací) nebo o cílené ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů – například pokud je u plodu diagnostikována závažná vývojová vada neslučitelná se životem.

O porodu mluvíme tehdy, je-litěhotenství ukončeno narozením dítěte, bez ohledu na to, zda se narodí živé, mrtvé, nebo zda přežije. Pokud se dítě narodí bez známek života v období, kdy ještě není považováno za životaschopné (například před 24. týdnem těhotenství), může se jednat o tzv. porod v šedé zóně – hranice mezi potratem a porodem. Pokud není možné přesně určit týden těhotenství, orientuje se medicína podle délky těla dítěte – obvykle je jako hraniční hodnota uváděna délka 25 cm.

I když je těhotenství ukončeno po 22. týdnu uměle, jedná se o předčasný porod, nikoliv potrat – a to i tehdy, pokud dítě nemá šanci na přežití.

Právní aspekty perinatální ztráty

Co říkají zákony?

S perinatální ztrátou dítěte souvisejí dva klíčové právní předpisy – zákon o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.) a zákon o pohřebnictví (č. 256/2001 Sb.). Jimi jsou upraveny různé aspekty této ztráty – od vedení zdravotnické dokumentace až po práva rodičů na důstojné rozloučení se zemřelým dítětem.

Zákon o zdravotních službách a hranice mezi porodem a potratem

Tento zákon, účinný od 1. dubna 2012, sjednotil hranici mezi potratem a porodem podle dostupných dat a výzkumů na 500 gramů porodní hmotnosti. V souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace tak bylo možné přesněji rozlišit, kdy se jedná o potrat a kdy o porod, byť bez známek života.

Podle tohoto zákona se tedy za plod po potratu považuje dítě, které po porodu nevykazuje žádné známky života (dech, srdeční činnost, pohyb, pulzace pupečníku) a zároveň váží méně než 500 gramů, nebo nelze jeho hmotnost určit, a to tehdy, když k porodu došlo před ukončeným 22. týdnem těhotenství.

Zákon o pohřebnictví a změna práv rodičů v roce 2017

Zásadní změnu přinesla novela zákona o pohřebnictví, která vstoupila v platnost 1. září 2017. Díky ní mají rodiče právo pohřbít i dítě, které bylo klasifikováno jako plod po potratu – tedy dítě s váhou pod 500 gramů a mladší než 22. týden těhotenství.

V praxi to znamená, že nyní mají rodiče právo požádat o vydání těla zemřelého dítěte k pohřbení bez ohledu na jeho porodní hmotnost nebo délku těhotenství. Do zákona byla zavedena kategorie tzv. „jiných lidských pozůstatků“, do níž jsou nově zahrnuty i těla dětí, které byly dříve považovány pouze za „plod po potratu“.

Zdravotnické zařízení má podle nového znění zákona povinnost uchovat tyto ostatky po dobu 96 hodin, během nichž mohou rodiče podat žádost o jejich vydání za účelem pohřbu. Díky tomu platí stejná pravidla pro ztráty ve všech stádiích perinatálního období, bez ohledu na hmotnost či týden těhotenství.

Tato změna znamená zásadní posun v přístupu ke ztrátě dítěte. Umožňuje rodičům prožít rozloučení podle svých potřeb – ať už formou tradičního pohřbu, osobního rituálu, nebo jinak.

Jak správně upozorňují odborníci, pro většinu rodičů je ztracené dítě vždy dítětem – nikoliv plodem.

– bez ohledu na to, v jakém týdnu těhotenství k úmrtí došlo. A proto si zaslouží důstojné zacházení, stejně tak jako pozůstalí rodiče potřebují prostor pro svůj zármutek, učinění dobrých rozhodnutí a smysluplné rozloučení se vším, co pro ně představa děťátka představovala.

Zdroje

KUEBELBECK, Amy a Deborah L. DAVIS. Darovaný čas: čekáme dítě, jehož život bude jen krátký. V Praze: Cesta domů, 2020. ISBN 978-80-88126-75-1.

RATISLAVOVÁ, Kateřina. Perinatální paliativní péče: péče o ženu a její rodinu, rituály rozloučení, proces truchlení a vyrovnávání se se ztrátou. Praha: Grada, 2016. Psyché. ISBN 978-80-271-0121-4.

ŠPAŇHELOVÁ, Ilona. Prázdná kolébka: jak překonat ztrátu dítěte před porodem nebo těsně po něm. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0942-3.

ŠPATENKOVÁ, N.: Poradenství pro pozůstalé. Grada Publishing: Praha, 2008. 144 s. ISBN 978-80-247-17401.

ČSÚ Vývoj obyvatelstva české republiky. Potratovost. Online. Csu.gov.cz. 2019. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/7e2e9514-6315-a6ef-cd27-3d4473477226/13006920a05.pdf?version=1.0 .[cit. 2025-04-12].

Miscarriage Management. Online. Perinatalniztrata.cz. 2015. Dostupné z: https://www.perinatalniztrata.cz/wp-content/uploads/2020/11/ztrata_miminka_v_prvnim_trimestru.pdf?utm_source=chatgpt.com .[cit. 2025-04-12].

ÚZIS ČR. Online. ÚZIS.CZ. 2018. Dostupné z: https://www.uzis.cz/sites/default/files/knihovna/potraty2016.pdf?utm_source=chatgpt.com . [cit. 2025-04-12].

ZPMV Potrat. Online. 2025. Zpmvcr.cz. Dostupné z: https://www.zpmvcr.cz/pojistenci/zdravotni-poradna-0/tehotenstvi-a-porod/tehotenstvi/potrat .[cit. 2025-04-12].

Zákony pro lidi. Online. Zákon č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.2025*.*https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372#cast7  .[cit. 2025-04-12].

Zákony pro lidi. Online. *Zákon č. 256/2001 Sb. Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů.*2025. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-256 .[cit. 2025-04-12].

Autor/ka
Mgr. Lenka Pelechová
Psycholožka (IVF a ztráty dítěte), zdravotní sestra

Ve své práci je orientovaná především na krizovou intervenci, individuální, párové, rodinné psychosociální poradenství, mediaci a koučink. Na webu Ivy Guide je tvůrce obsahu.

Tento článek má informovat a poskytnout náhled, ale ne léčit, diagnostikovat nebo nahradit radu lékaře. V případě jakýchkoli otázek týkajících se zdravotního stavu vždy vyhledejte lékařskou pomoc.