Když cesta k dítěti vede přes darovanou gametu
Publikováno / aktualizováno: 19. 8. 2025
Ve své práci je orientovaná především na krizovou intervenci, individuální, párové, rodinné psychosociální poradenství, mediaci a koučink. Na webu Ivy Guide je tvůrce obsahu.
Editor/ka
Foto: Unsplash
Co si odnést
- Rozhodnutí využít darované gamety je hluboce osobní a emocionálně náročný proces, který vyžaduje smíření se se ztrátou genetického rodičovství a otevírá otázky identity, přijetí i hodnoty sebe sama.
- Psychologická podpora, otevřenost v partnerství a postupné budování vztahu k dítěti hrají zásadní roli v tom, jak se pár vyrovná s negenetickým rodičovstvím a vytvoří bezpečné prostředí pro dítě.
- Otevřená a věkově přiměřená komunikace o původu dítěte je klíčem k jeho zdravému vývoji, sebehodnotě a důvěře – přístup založený na pravdivém příběhu pomáhá ukotvit dítě v rodině i ve světě.
Stát se rodičem je pro mnoho lidí hlubokým přáním, ale ne vždy ne vždy je k dítěti možné dojít po té nejpřirozenější z cest. . Když vlastní reprodukční buňky selhávají nebo chybí, může být darovaná spermie, vajíčko, nebo embryo jedinou šancí na rodinu zahrnující vaše biologické těhotenství a porod dítěte. Takové rozhodnutí otevírá celou řadu psychologických, etických i mezilidských otázek nejen u páru, který se touto cestou vydává, ale i těch, kdo ho na ní provázejí – terapeutů, lékařů a blízkých. Jak se emočně vyrovnat s absencí genetické vazby k dítěti? Co dítěti v budoucnu sdělit o jeho původu?
Postoj k různým možnostem založení rodiny se může v průběhu léčby neplodnosti měnit. Na začátku často bývá silná víra v genetické rodičovství v dítě vzniklé ze společné buňky. S plynutím času, opakovanými nezdary a vyčerpáním však přicházejí chvíle pochybností o smyslu aktuální léčby a otevírání se možnostem o kterých dřív nebyl důvod uvažovat .. A právě tehdy se obvykle objevují myšlenky na využití darovaných pohlavních buněk nebo na jednu z forem náhradní rodinné péče – zpravidla osvojení.
Mít dítě z darovaných pohlavních buněk: Psychologické, etické a vývojové souvislosti
Rozhodnout se přijmout dítě z darovaných pohlavních buněk – spermie, vajíček, nebo embryo, je jedním z nejosobnějších a zároveň nejnáročnějších kroků, které pár v léčbě neplodnosti může udělat. V České republice čelí problému s početím přibližně každý pátý pár. Pro mnohé z nich se možnost využití darované gamety stává jedinou cestou k vytouženému rodičovství. Tato cesta ale nebývá snadná. Dotýká se samotné podstaty lidské identity, rodinných představ a často i hluboce zakořeněných kulturních nebo náboženských přesvědčení.
První krok: Uzavřít vlastní biologickou možnost mít dítě
Když pár zvažuje přijetí darované gamety, obvykle už má za sebou řadu měsíců, někdy i let, marného čekání a zklamání. Tento krok žádá smíření se s tím, že jejich dítě nebude geneticky napojené na jednohoz nich (či oba). Tato skutečnost není „jen“ medicínská, ale nese v sobě mnoho zármutku, ztráty a často i otřes sebehodnoty. Muž se může cítit jako poslední článek své rodové linie, žena jako tělo, které „selhalo“. Takové myšlenky bývají bolestivé, ale nejsou neobvyklé. Je v pořádku si je připustit a dát jim prostor. Právě přijetí těchto pocitů je důležitým krokem ke skutečnému přijetí dítěte, které jednou přijde.
Volba dárce: Jak žít s anonymitou?
V českém právním systému jsou dárci gamet anonymní. To znamená, že příjemci znají jen základní informace – věk, výšku, barvu očí, krevní skupinu. Nevědí však nic o jeho osobnosti, životní historii, hodnotách. Pro mnohé páry to může být těžké. Chtěli by vědět více, představit si člověka, který jejich dítěti pomohl k příchodu na svět. Často si v páru zaznívají (nahlas nebo nevyřčeně) otázky: „Jaký asi byl? Na co myslel, když se rozhodl darovat? Jaké měl asi důvody?“
Obavy se objevují i při pomyšlení na budoucnost. „Co když bude dítě vážně nemocné a nebude k dispozici rodinná anamnéza? Co když se dítě samo bude chtít jednou dovědět více?“ Některé páry anonymitu vítají, jiné ji prožívají jako překážku v utváření osobní identity dítěte. V některých zemích je běžné, že děti mají po dosažení dospělosti právo znát identitu dárce. V Česku tomu tak zatím není.
Epigenetika: Když tělo matky tvoří víc než genetiku
Z psychologického i biologického hlediska je fascinující, co za poznatky k tématu dárcovských gamet přinesla epigenetika – věda, která zkoumá, jak prostředí ovlivňuje genovou expresi. Epigenetika mimo jiné zjistila, že i dítě, které má geny jiné ženy, než matky, která jej nosí v děloze, její tělo a její děloha výrazně ovlivňují, jak se tyto geny v životě dítěte projeví. Hormony, výživa, stres i emoce matky se zapisují do buněčné paměti dítěte. Pro mnohé ženy, které čekají dítě z darovaného vajíčka/spermie, je vědomí této skutečnosti osvobozující. Uvědomují si, že nejsou jen „nosičky“, ale že vyvíjející se dítě ovlivňují víc, než se na první pohled může zdát. Pro psychology jde o cenný nástroj, jak pomoci rodičům vytvořit vztah k dítěti, které sice nevzniklo z jejich buněk, ale vyrůstá z jejich lásky, péče a těla.
Těhotenství a vztah s dítětem: sílící pouto
Akceptace negenetického rodičovství a následné přijetí dárcovství gamet je proces, který si žádá vnitřní práci a čas. Většinou nejde o jednorázový myšlenkový posun, ale o postupný vývoj postoje, ovlivněný mimo jiné průběhem léčby. U žen mohou tento proces posílit také hormonální změny během těhotenství. U mužů, stejně jako u adoptivních matek, se vztah formuje spíše až po porodu – skrze kontakt, péči a každodenní blízkost. Genetická vazba není jediným pilířem rodičovské lásky. Důležitější než biologické spojení bývá schopnost rodičů navázat vztah, nést odpovědnost a být dítěti stabilní a duchem i tělem přítomnou pečující osobou. Klíčovým předpokladem je vnitřní připravenost a otevřenost této zkušenosti stejně jako podpora ze strany partnera/ky, odborníků a systému, který tuto formu rodičovství chápe jako plnohodnotnou.
Etické otázky: tenký led mezi soukromím a právem na informace
V České republice není – na rozdíl od osvojení – zákonná povinnost dítě informovat o jeho zplození s pomocí dárcovské gamety. „Kdo jsem?“ je otázka, která se u dětí počatých z darovaných gamet objevuje stejně jako u všech ostatních dětí.Hledání odpovědi však může být komplikovanější, pokud dítě ani rodiče nemají přístup k informacím o jeho genetickém původu. Obavy z narušení rodinných vztahů, ze stigmatizace a nerespektu ze strany okolí bývají klíčové motivy mlčení. Jiné páry naopak zvažují otevřenost jako projev transparentnosti, úcty k dárcům a prevenci nechtěného odhalení třetí stranou.
Evropská společnost pro reprodukční medicínu (ESHRE) vypracovala 32 doporučení, jak informovat a podporovat dárce, rodiče i děti, zejména v souvislosti s testy DNA a legislativou včetně adekvátního poradenství a způsob komunikace s dětmi zohledňující jejich věk. Výzkumy ukazují, že děti, které se o svém původu dozvědí brzy a pravdivě, zpravidla tuto informaci dobře integrují. Stane se pro ně součástí jejich příběhu. Naopak děti, které se to dozvědí v pozdějším věku nebo nechtěnou náhodou, mohou zažít hluboké otřesení důvěry v rodiče.
V oblasti rodičovství po dárcovství gamet se stále více akcentuje význam otevřené, věkově přiměřené a citlivé komunikace s dítětem. Sdílení informací o jeho původu neznamená nutnost předat všechny detaily okamžitě, ale vytvořit bezpečné prostředí, v němž se dítě může postupně ptát, získávat pravdivé odpovědi a tvořit si vlastní porozumění.
V tomto ohledu se jako účinný přístup osvědčuje narativní práce, která podporuje rodiče při vytváření soudržného, srozumitelného a pravdivého příběhu o původu dítěte. Takový příběh přispívá k formování identity, posiluje sebehodnotu dítěte a pomáhá ukotvit pocit jeho místa v rodině i v širším světě.
Role psychologů, psychoterapeutů a poradců je v tomto procesu zásadní. Pomáhají rodičům hledat vhodný jazyk, načasování a způsob, jakým s dítětem o jeho původu mluvit tak, aby pravda nebyla zdrojem ohrožení, ale oporou a nástrojem důvěry.
Etická a odborná diskuse se stále více kloní k postoji, že dítě má právo znát svůj původ nejen z medicínských, ale především z psychologických a vývojových důvodů – informace o našem příchodu na svět významně přispívá k prožití života v sebeúctě sebeporozumění. A to není málo.
Závěr:
Rozhodnutí využít darované gamety s sebou má mnoho vrstev osobních, partnerských i společenských. Není cestou pro každý pár, ale těm, kteří ji zvolí za svou, může přinést pocit hlubokého smyslu a nového začátku. Důležité je nebýt na to sami, mít prostor pro otázky i pochybnosti a nebát se otevřeně mluvit s odborníky, mezi sebou, a jednou také s dítětem.
„Adopce je odsouvána na poslední místo, když páry řeší neplodnost.“ říká terapeutka Lenka Pelechová. Dobrá rodina. Online. 2022. **Dostupné z: **https://dobrarodina.cz/blog/adopce-je-odsouvana-na-posledni-misto-kdyz-pary-resi-neplodnost-rika-terapeutka-lenka-pelechova/. [cit. 2025-07-04].
Adoption vs Egg Donation: How Do I Choose? Cofertility. Online. 2023. Dostupné z: https://www.cofertility.com/family-learn/adoption-vs-egg-donation?utm_source. [cit. 2025-07-04].
Egg Donation vs. Adoption. Reproductive science center. Online. 2023. Dostupné z: https://rscbayarea.com/article/egg-donation-vs-adoption/?utm_source. [cit. 2025-07-04].
Epigenetický efekt: dálkové ovládání genů. EuropeIVF. Online. 2024. **Dostupné z:https://europeivf.com/cz/epigeneticky-efekt-dalkove-ovladani-genu/. **[cit. 2025-07-04].
Exploring Infertile Couples’ Decisions to Disclose Donor Conception to The Future Child. Pub Med. Online. 2020. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7604704/?utm_source*.* [cit. 2025-07-04].
Formy náhradní rodinné péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Online. 2025. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/formy-nahradni-rodinne-pece. [cit. 2025-07-04].
Good practice recommendations for information provision for those involved in reproductive donation. PubMed. Online. 2022. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8847071/?utm_source. [cit. 2025-07-04].
Good practice recommendations for information provision for those involved in reproductive donation. ESHRE. 2022.0nline. Dostupné z: file:///C:/Users/lenka/Downloads/INFORMATION%20PROVISION_CHECKLISTS.pdf . [cit. 2025-07-04].
Informace pro dárce. Dárcovství vajíček, spermií, embryí. Ferticare. Online. 2025. Dostupné z: https://www.ferticare.eu/cz/darcovstvi/?utm_source. [cit. 2025-07-04].
Jaké informace se dozví rodiče o dárcích pohlavních buněk? Repromeda. Online. 2021.https://www.repromeda.cz/darovani-vajicek-a-spermii-je-prisne-anonymni-jsou-vsak-informace-ktere-se-budouci-rodice-o-darci-dozvi/. [cit. 2025-07-04].
Kdy vypneme vadné geny. Akademie věd, Svoboda in Téma. Online. 2025. https://www.img.cas.cz/files/2019/06/P.Svoboda-tema-14.6.2019.pdf. [cit. 2025-07-04].
What Are My Infertility Options? 6 Family-Building Options for Infertile Couples. American Adopotions. Online. 2025. Dostupné z: https://www.americanadoptions.com/adopt/infertility-options?utm_source. [cit. 2025-07-04].
Ve své práci je orientovaná především na krizovou intervenci, individuální, párové, rodinné psychosociální poradenství, mediaci a koučink. Na webu Ivy Guide je tvůrce obsahu.
