Legislativa asistované reprodukce ČR
Editor/ka
Mgr. BcA. Tereza Jančíková
Psycholožka
Foto: Unsplash
Co si odnést
- Asistovaná reprodukce je v České republice regulována specifickými zákony, které určují podmínky poskytování této služby, včetně toho, že je dostupná pouze heterosexuálním párům, přičemž darování pohlavních buněk je anonymní a bezplatné.
- Zdravotní pojišťovny v ČR hradí umělé oplodnění pro ženy do 39 let (přesněji do 39 let a 364 dní), přičemž existují specifické podmínky, například maximálně tři cykly IVF s možností čtvrtého cyklu za určitých podmínek.
- Asistovaná reprodukce není v ČR dostupná pro lesbické páry a ženy bez partnera, a zákon zakazuje výběr pohlaví dítěte, s výjimkou případů genetické zátěže.
Tento článek se podrobně zabývá legislativou týkající se asistované reprodukce v České republice, podmínkami jejího poskytování a dále dopady na páry, které tuto formu pomoci vyhledají.
Informace v tomto článku jsou platné k 31.08.2024. Jsme obeznámeni s návrhy případných úprav, o kterých vás budeme v případě jejich platnosti informovat.
Legislativa asistované reprodukce České republiky
Umělé oplodnění v České republice je ošetřeno těmito zákony a centra asistované reprodukce se jimi musí řídit.
- 372/2011 Sb. – Zákon o zdravotních službách
- 373/2011 Sb. – Zákon o specifických zdravotních službách
- 296/2008 Sb. – Zákon o lidských tkáních a buňkách
- 422/2008 Sb. – Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka
Léčba v centru asistované reprodukce je dle platné legislativy vždy párovou terapií. O umělé oplodnění může požádat pouze heterosexuální pár, přičemž není nutné, aby byl sezdaný. Společně potom podepisují tzv. Souhlas s léčbou a provedeným výkonem. U některých z lékařských ošetření je nutná přítomnost obou partnerů, u jiných stačí přítomnost jen jednoho z nich.
Jednoznačnost v otázkách rodičovství, když pár prochází IVF léčbou, upravuje občanský zákoník. V něm je definováno, že otcem dítěte počatého umělým oplodněním je muž, který s tímto oplodněním písemně souhlasil, bez ohledu na to, zda je s matkou dítěte v manželství. Matkou dítěte je podle občanského zákoníku žena, která dítě porodila, bez ohledu na způsob jeho početí. Tato právní úprava tak zajišťuje jednoznačnost v otázkách rodičovství v rámci asistované reprodukce.
Dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických službách, lze umělé oplodnění provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let.
Lékařské výkony hrazené veřejnou zdravotní pojišťovnou
Od 1. ledna 2022 došlo k významné změně v oblasti úhrady umělého oplodnění. Tato změna je provedená novelou zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.
Z veřejného zdravotního pojištění jsou nyní hrazeny zdravotní služby vztahující se k mimotělnímu oplodnění těchto dvou skupin žen:
- Ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů – těmto ženám je IVF hrazené od 18 let až do dne dosažení 40 let.
- Ostatním ženám – tato skupina zahrnuje ženy ve věku od 22 let do dne dosažení 40 let.
Dále platí, že:
- Ženy mají nárok na úhradu těchto služeb z veřejného zdravotního pojištění až do dne dosažení 40 let (přesněji do 39 let a 364 dní).
- Úhrada zdravotních služeb souvisejících s IVF je podmíněna indikací a případně doporučením registrujícího gynekologa.
- Zdravotní pojišťovny hradí základní výkony u tří cyklů IVF s přenosem embryí. Pokud však bylo v prvních dvou cyklech přeneseno pouze jedno embryo, je hrazen ještě cyklus čtvrtý. Tato úprava umožňuje ženám využít maximální možnou podporu v procesu asistované reprodukce.
- Pokud žena v minulosti vyčerpala všechny čtyři cykly a opět požádá o léčbu IVF s jiným partnerem, i přesto, že splňuje všechny výše uvedené podmínky, tak již nemá nárok na úhradu IVF z veřejného zdravotního pojištění a stává se tak samoplátkyní.
- Na muže se žádné výše uvedené omezení v souvislosti s léčbou a úhradou IVF nevztahují.
- IUI (intrauterinní inseminace) je jednou z metod umělého oplodnění, která obvykle předchází samotnému IVF. IUI se od IVF liší tím, že při něm nedochází k odběru vajíček (OPU) a jejich následnému vložení do dělohy, tzv. embryotransferu (ET). Zdravotní pojišťovny hradí tento výkon až šestkrát za život ženy a počet výkonů se nezapočítává do celkového počtu IVF.
Co asistovaná reprodukce nedovoluje
V České republice je dárcovství pohlavních buněk nejen plně anonymní, ale také zcela dobrovolné a bez nároku na finanční odměnu. Dárci vajíček a spermií a jejich příjemci tak zůstávají v naprosté anonymitě, bez možnosti vzájemné identifikace. Česká legislativa však stanovuje určitá omezení – asistovaná reprodukce zde není dostupná pro lesbické páry ani pro ženy bez partnera. Zároveň je zákonem zakázáno využívat umělé oplodnění k výběru pohlaví dítěte vyjma situacím, kdy lze výběrem pohlaví embrya předejít genetické zátěži.
Závěrem
Novela zákona přináší důležité změny pro ženy, které využívají služby asistované reprodukce v České republice a posouvá věkovou hranici pro úhradu léčby IVF. Tyto úpravy reflektují potřebu modernizace legislativy v souladu s vývojem zdravotní péče a demografickými změnami, přičemž poskytují širší možnosti pro páry usilující o založení rodiny pomocí umělého oplodnění.
Zdroje
Podmínky pro umělé oplodnění od roku 2022. Online. VZP. 2024. Dostupné z: https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/podminky-pro-umele-oplodneni-od-roku-2022 . [cit. 2024-08-31].
Umělé oplodnění je hrazeno zdravotními pojišťovnami. Online. EUROPE IVF. 2024. Dostupné z https://europeivf.com/cz/umele-oplodneni-hradi-z-velke-casti-zdravotni-pojistovny/. [cit. 2024-08-31].
Léčba neplodnosti – co hradí pojišťovny a co zaplatíte z vlastní kapsy? Online. 2024. Dostupné z https://www.zenska-neplodnost.cz/clanky/lecba-neplodnosti-co-hradi-pojistovny-a-co-zaplatite-z-vlastni-kapsy-60521. [cit. 2024-08-31].
