Říct si o pomoc odborníka je projevem zralosti a odvahy
Publikováno / aktualizováno: 5. 2. 2025
Napsal/a a ověřil/a
Editor/ka
Foto: Unsplash
Co si odnést
- Vyhledání odborníka je projevem zralosti a odvahy, nikoli slabosti. Pomáhá efektivně zvládat náročná životní období i duševní nesnáze bez zřejmé příčiny.
- Terapeutická sezení poskytují bezpečný prostor pro vyjádření emocí, zpracování krizových situací a budování kvalitnějších mezilidských vztahů.
- Včasné rozpoznání potřeby pomoci a otevřenost vůči vlastnímu duševnímu zdraví mohou významně přispět ke zlepšení celkové kvality života.
V dnešní uspěchané době čelíme neustálému tlaku, stresu a výzvám, které mohou negativně ovlivnit naše duševní zdraví. Mnozí se ještě stále domnívají, že požádat o pomoc odborníka je důkazem slabosti a selhání. Opak je však pravdou – adekvátní vyhodnocení situace založené na sebepoznání a znalosti svých možností i limitů je projevem zralosti a vyhledání pomoci je pak důkazem odvahy a odpovědnosti k sobě i okolí [1, 2].
Překonávání stereotypů
Jedním z nespočtu častých vysvětlení pozdního vyhledání psychologické péče, s nímž se v praxi setkávám, je, že lidé zvažují pomoc odborníka teprve až sami vyčerpají „všechny“ možnosti. Na první pohled se jedná o logický postup. Představte si však jeho aplikaci v praxi – co jsou to „všechny možnosti”? Jde sepsat jejich seznam s konečným počtem položek, který se nebude v čase prodlužovat spolu s nacházením dalších možností? Pokud máte pocit, že ano, jak poznat, kterými možnostmi začít? A jak dlouho může trvat najít mezi nimi tu, která zabere? A jaký dopad bude mít mezitím váš nelepšící se (či horšící se) psychický stav na kvalitu vašeho života – na blízké a pracovní vztahy, na váš výkon, na schopnost plnit své závazky a život si kromě přežívání také užívat?
Práce na sobě vás nemine
Zvažte, jestli čas, který lidský život trvá, není příliš krátký, než abychom trápením a nespokojeností trávili více času, než je nezbytně nutné. Práce na sobě vás nemine, ani když při vás během ní bude stát odborník. Psychoterapie není zárukou lepší kvality života, ale je bezpochyby šancí. Šancí, že uvidíte něco, co vám doposud unikalo a nahlédnete stávající situaci novým a prospěšnějším způsobem. Šancí, že vystoupíte z myšlení, prožívání a jednání, které vám dlouhodobě neslouží. Šancí, že se tak stane za kratší čas, než kdybyste se o totéž snažili sami.
Terapeutická podpora jako cesta k lepšímu životu
Konzultace s odborníkem na duševní zdraví mohou poskytnout bezpečný prostor pro vyjádření emocí a zpracování životních krizí [4]. Terapeutické sezení pomáhají porozumět vlastním pocitům, najít způsoby jak zvládat stres a obnovit vnitřní rovnováhu. Mnoho studií potvrzuje, že pravidelná psychoterapie vede ke zlepšení duševního i fyzického zdraví, čímž posiluje celkovou životní pohodu [5]. Kromě toho se terapie stává nástrojem, který vám umožní lépe komunikovat se svým okolím a budovat kvalitnější mezilidské vztahy.
Kdy je načase požádat o pomoc?
Neexistuje univerzální vzorec, který by řekl, kdy přesně je vhodné vyhledat odbornou podporu. Pokud však cítíte, že vás životní stres, úzkost nebo dlouhodobý smutek začínají ovládat a narušují vaše běžné každodenní fungování, možná je čas otevřít se myšlence: „Potřebuji pomoc.“ [6]. Při prvním kroku k pomoci vás může podržet za ruku náš článek Kdo je kdo v péči o duši?
Váš duševní stav nejen že je stejně důležitý jako fyzické zdraví, ale také je s vaším fyzickým stavem v těsném vztahu. Otevřenost vůči vyhledání psychologické či terapeutické (případně psychiatrické) podpory ukazuje, že si vážíte sebe sama a aktivně pracujete na svém zdraví. [1, 2, 6].
[1] Novak, M., & Svoboda, P. (2018). The role of psychological resilience in help-seeking behavior. Journal of Mental Health Research, 22(3), 145–160.
[2] Kralova, L., & Veselá, D. (2019). Stigma and mental health: Understanding barriers to professional support. European Journal of Clinical Psychology, 18(2), 95–108.
[3] Horák, R., & Beneš, J. (2020). Emotional well-being and the importance of acknowledging mental health needs. Psychology Today, 35(4), 210–225.
[4] Marek, V., & Fiala, K. (2017). Therapeutic approaches for stress reduction: A clinical perspective. Czech Journal of Psychotherapy, 12(1), 45–59.
[5] Jelínková, A., & Nováková, E. (2021). Benefits of regular psychotherapy on overall health: A systematic review. International Journal of Health Psychology, 29(3), 300–315.
[6] Dvořák, P. (2016). Recognizing the signs: When to seek professional help for mental health issues. Journal of Clinical Psychiatry, 28(5), 350–362.
Napsal/a a ověřil/a
