Jak vyhodnotit důvěryhodnost zdroje informací
Publikováno / aktualizováno: 1. 7. 2025

Je pedagožka a certifikovaná laktační poradkyně o.z. MAMILA v Brně, která pomáhá ženám s kojením. Na webu Ivy Guide tvoří obsah.

Editor/ka

Foto: Unsplash
Co si odnést
- Důvěryhodnost informace můžeme ověřit kladením správných otázek. Tzv. CRAAP test vám poskytne otázky, které u informace ověřují její aktuálnost, relevanci, autoritu čerpaného zdroje, přesnost a skutečný účel textu.
- Náš mozek je schopný dělat závěry, které nemusí odpovídat realitě. Například máme tendenci vyhledávat informace, které potvrzují to, co už si myslíme.
- Věda (vědecká metoda) je nástroj, který nám pomáhá vyznat se ve složitém světě a může nám poskytnout potřebné odpovědi na naše otázky. Je dobré nezapomínat, že vědecká metoda stále své poznatky opravuje a zpřesňuje a můžou se tedy měnit doporučení z poznatků vyplývající.
Na cestě léčby neplodnosti se nevyhnutelně budete setkávat s množstvím rad a informací. Ne všechny jsou však podložené důkazy. Rozlišování mezi fakty a domněnkami vám pomůže činit informovaná rozhodnutí o vaší léčbě a vyhnout se zbytečnému stresu [1] z nepodložených tvrzení.
Všichni jsme jen omylní lidé
Ani vědci, ani influenceři, ani vaše babička neví všechno. Všichni jsme jen lidé, kteří se snaží porozumět světu kolem sebe.
Představte si vědecké poznání jako mapu neznámého území. Místo toho, aby vám někdo řekl „tady je poklad”, věda ukazuje směr: „Podívejte, támhle se to zdá být slibné.“ Jenže na internetu najdete tisíce takových „map“ – jak poznat, které stojí za pozornost?
CRAAP test: Pět důležitých otázek
Zkratka CRAAP [2] (angl. blbost) zní vtipně, ale funguje. Před tím, než něčemu uvěříte, se zeptejte:
- Currency (Aktuálnost) – Je informace čerstvá?
- Relevance – Týká se informace skutečně vašeho problému? (Studie o srdečních chorobách u 80letých mužů nemusí platit pro 30letou ženu.)
- Authority (Autorita) – Kdo informaci vypustil do světa? Má k tématu odborný vztah?
- Accuracy (Přesnost) – Jsou součástí informace odkazy na konkrétní dohledatelné odborné zdroje? Nebo jen „vědci zjistili“? Kvalitní text se čtenáři sdílí, odkud informace čerpá.
- Purpose (Účel) – Chce vás autor poučit, nebo něco prodat? Pokud článek končí odkazem např. na „revoluční doplněk stravy“, přemýšlejte dvakrát.
Pozor na psychologické pasti
Náš mozek miluje pohodlí a soulad. Vyhledáváme informace, které potvrzují naše dosavadní názory, tzv. konfirmační zkreslení (confirmation bias), naopak nepříjemné informace ignorujeme. Jako když při čtení recenzí na produkt, který už jsme koupili, vnímáme jen ty pochvalné.
Další pastí je „dostupnostní heuristika“ (availability heuristic). Čemu snáze věříme? Tomu, co si snadno vybavíme. Např. po zhlédnutí zpráv o letecké havárii máme pocit, že létání je nebezpečné, i když statistiky ukazují opak [3,4].
Náš mozek nás může šálit, je dobré o tom vědět.
Praktické rady na každý den
Diskuzní skupiny: Sledujte, kdo je moderuje. Jsou to odborníci, nebo laikové-nadšenci? Jsou v diskuzním vláknu systematicky vyvraceny/odstraňovány dezinformace? Skupinová diskuze o zdraví moderovaná nadšencem bude mít zcela jinou hodnotu než ta vedená lékařem.
Popularizátoři vědy: Dobří „informátoři“ přiznávají nejistotu, jsou otevřeni pochybnostem a mění své názory spolu s novými vědeckými poznatky. Ti špatní naopak rádi vystupují jako neomylné autority.
AI nástroje: Jsou skvělé pro rychlou orientaci, ale klíčové informace si ověřujte jinde. AI občas „halucinuje“, domýšlí si fakta. Podívejte se, jak prezentují AI její vývojáři, zda zmiňují např. nedostatky daného modelu.
Když se odborníci neshodnou
I vědci se někdy „hádají”. Neznamená to, že věda nefunguje – naopak. Vědecká metoda stojí na zpochybňování a vyvracení hypotéz. To vědě umožňuje opravovat sebe samu. Nefunguje jako neomylný detektor pravdy [5].
Věda nám neříká, jaký svět je – ukazuje nám, kam se dívat.
Závěr: Zůstaňte zvídaví, ale opatrní
Dobrá informace je jako dobrý přítel – spolehlivá, ale ne dokonalá. Kombinujte zdravou skepsi a kritické myšlení s otevřeností. A pamatujte, že nejsilnější ochranou proti dezinformacím není víra v jednu pravdu, ale schopnost neúnavně si klást ty správné otázky.
[1] Reuters Institute for the Study of Journalism. (2024). Digital News Report 2024: Executive Summary. Reuters Institute. Dostupné z: https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-news-report/2024/dnr-executive-summary
[2] BLAKESLEE, Sarah. The CRAAP Test [online]. Chico: Meriam Library, California State University, 2004 [cit. 2025-05-29]. Dostupné z: https://library.csuchico.edu/sites/default/files/craap-test.pdf
[3] TVERSKY, Amos a Daniel KAHNEMAN. Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. Science. 1974, roč. 185, č. 4157, s. 1124-1131.
[4] KAHNEMAN, Daniel. Myšlení, rychlé a pomalé. Překlad: Michal Ježek. Vydání první. Praha: Jan Melvil Publishing, 2012. 541 s. ISBN 978-80-87270-29-2.
[5] VĚDECKÉ KLADIVO. Co je to vědecká metoda [online video]. YouTube, 7. října 2014 [cit. 29. 5. 2025]. Dostupné z: https://m.youtube.com/watch?v=8c0U3itIoq0

Je pedagožka a certifikovaná laktační poradkyně o.z. MAMILA v Brně, která pomáhá ženám s kojením. Na webu Ivy Guide tvoří obsah.